• První slide
  • Druhý slide
  • Třetí slide
  • Čtvrtý slide

21. 3. 2015 | Rejšice - S.S.Ostrá

SK Rejšice - S.S.Ostrá 3:2 (2:0)
branky: 3. Zikmunda, 25. Bělík, 89. pen. Bělík - 51. Málek, 80. Vobořil
rozhodčí Kabyl, diváci: 120

SK Rejšice: Výda – Dufek, Putorík, Jon, Karela – Kučera, Páník (72. Lacina), Maňas (86. Krichebauer), Sameš – Bělík, Zikmunda (81. Štěpán)
Ostrá: Pokorný - Kouba, Šulc(27. Sedlák), Hochmeister, Moudrý T. - Málek - Petlička, Vobořil, Sirový, Nedorost - Kavka(73. Moudrý P.)

     Pověstný zelený pažit Rejšického SK, na kterém občas hostují při přátelských zápasech i prvoligové kluby, byl na konci března připraven opravdu výborně. Zřejmě z tohoto důvodu se hostující hráči ještě kochali pohledem na plac, když už ve 3. minutě všem osterským zadákům uteklo duo Pánik - Zikmunda a druhý jmenovaný v poklidu otevřel skóre. Domácím tato rychle vstřelená branka pochopitelně zvedla fotbalové sebevědomí a bylo jich najednou plné hřiště. Naopak hráče z Ostré tento moment opařil a působili velmi zakřiknutě. Když ve 25. minutě po rychlé narážežce středem obrany zvyšoval Zdeněk Bělík na 2:0 vypadalo to z hosty skutečně zle. Z tohoto důvodu už v prvním poločase hosté střídali na postu stopera. Chvilku poté na druhé straně ukázal všem přítomným Tomáš Kavka co za "tutovku" se také dá neproměnit, když nadvakrát nedokazál z malého vápna míč dotlačit za téměř bezmocného brankáře Výdu. A také z tohoto důvodu poločasový výsledek zůstal na skóre 2:0.
     Nebylo tedy divu, že poločasová bouřka v kabině hostů se rozléhala po celém areálu. Asi až tento moment osterské hráče probral. Do druhé půle přišlo zcela "jiné" mužstvo ve velmi ofenzivním rozestavení. Hned při první rozehrané standartní situaci po změně stran snižoval hlavou Málek na 2:1 a Ostrá vycítila, že zápas ještě nemusí být ztracen. Domácí se ve druhé půli žřejmě rozhodli spíše bránit tříbodový výsledek a zvlášť nebezpečně nevypadali ani jejich občasné kontry. Naopak hráči z Ostré si vytvářeli další šance ve kterých se mohlo skóre měnit, ale Sedlák, Kouba ani Kavka skórovat nedokázali. To ovšem neplatilo pro Vobořila, který v 80. minutě napřáhl zpoza velkého vápna a přízemní střelou zaslouženě srovnal skoré na 2:2. V tuto chvíli se začali domácí o výsledek poprávu obávat. A šance na obrat v utkání opravdu přišly i za nerozhodného stavu. Avšak Radek Hochmeister ani Jan Sirový své velké příležitosti neproměnili. A jak to tak ve fotbale někdy bývá udeřilo z čista jasna na druhé straně. V 88. minutě po rychlém brejku centroval domácí Kameš a míč smolně zavadil o ruku vracejícího se Honzy Sirového. Sudí Kabyl neváhal ani chviličku a nařídil pokutový kop. Ten zcela bezpečně proměnil svou druhou brankou v utkání domácí střelec Bělík a stanovil tak konečnou podobu zápasu.

K výsledkově velmi nepovedenému utkání se nám vyjádřili hráči Ostré.

Tomáš Moudrý: "K prvnímu poločasu nemám co říct, stydíme se za výkon v něm a nesmí se opakovat! Do druhého poločasu jsme šli hrát na riziko ve třech v zadu a se třemi útočníky. Tento styl se nám vyplatil a po zásluze jsme skóre vyrovnali. A za sebe tvrdím, že kdybychom byli efektivnější v proměňování šancí mohli jsme z Rejšic odjíždět i se třemi body. Pak nás v závěru "pohřbila" ta smolná penalta a máme nula."
    
Petr Vobořil: "Po nepříliš vydařeném prvním poločase se nám v tom druhém povedl jakýsi převrat, který nám ale ve finále bohužel nepřinesl bodový zisk. Do zápasu jsme nevstoupili úplně šťastně. Dvě akce soupeře a prohrávali jsme 2:0. V první půli jsme nekombinovali, byli jsme všude o krok později a přizpůsobili se hře protivníka. Po změně stran, po vyjasnění si některých věcí v kabině, jsme začali jako jiný tým. Všichni najednou chtěli hrát, více běhat, bojovat a následkem toho bylo vyrovnání skóre. Ale chtěli jsme víc, cítili jsme že můžeme utkání ještě otočit a vyhrát. Vytvořili jsme si několik slibných brankových příležitostí a opravdu věřili ve vítězný gól. Ten nakonec přišel bohužel na druhé straně, po té odpískané penaltě. Myslím si že i přes tu velmi špatnou první půli jsme tady prohrát neměli. Na druhou stranu vím, že pokud budeme hrát jako po změně stran nemusíme se o body nějak zvlášťe strachovat."

Jan Sirový: "Tak ta první půle se nám vůbec nevydařila. Dělali jsme hloupé chyby, ktéré soupeř nekompromisně trestal. Pak jsme si vypracovali také jednu tutovku, ale trestuhodně jsme to zazdili. Naštěstí nám pomohla přestávka, po které jsme se jakž takž oklepali a do druhé půle nastoupili ve velmi bojovné náladě. To si myslím, že bylo nejdůležitější pro zvrat v utkání.  Po zásluze se nám podařilo vyrovnat, ale v závěru se bohužel přiklonilo pověstné štěstíčko na stranu domácíh. Nicméně hodlám tvrdit, že zápas jsme si prohráli naším výkonem v tom prvním poločase."

A závěrem zhodnotil výkon svých oveček trenér Tesař: "Hodnocení utkání v Rejšicích je pro mě velmi složité ,protože jsme odehráli utkání ve kterém nastoupila do každého poločasu dvě naprosto jiná mužstva. Do prvního poločasu nastoupilo mužstvo bez nasazení, odhodlání a bez potřebného respektu k soupeři. Prohrávali jsme osobní souboje, všude jsme byli druzí a hlavně jsme totálně selhali psychicky. Toto selhání vyústilo spálením asi 1000% šance do prázdné branky a ukázalo naše velmi slabé sebevědomí. Pro mě jako trenéra je to velmi alarmující stav, protože jsem přesvědčen, že naše mužstvo má svojí kvalitu s dostatkem zkušených hráčů a proto se již nikdy nesmí opakovat tak katastrofální výkon, jaký jsme v prvním poločase předvedli. Myslím, že si všichni hráči musí uvědomit, že dělají ostudu sobě, mě jako trenérovi a především klubu za který nastupují. To si ale musí vyříkat hráči mezi sebou a servítky musí jít stranou. Trénuji již patnáct let ale dlouho jsem neviděl dva tak rozdílné poločasy. Je pravdou, že naší kabinou proletěla o poločase bouřka ale jsem přesvědčen, že jiné řešení nebylo možné. Nechal jsem hráče dlouho o poločase samotné aby si stihli vše vyříkat a sám jsem přemýšlel nad tím jestli dohrát zápas bez velké ostudy, nebo nastoupit v maximálně možném ofenzivním rozestavení a pokusit se zápas otočit i s tím rizikem, že dostaneme příděl. Musím uznat, že hráči do druhého poločasu nastoupili s velkým odhodláním zápas vyhrát, ale zároveň se přesvědčili, že nestačí makat jen polovinu utkání. Klíčovým momentem byli dvě neproměněné 100% šance za stavu 2:2 a tak přišel trest v podobě smolné penalty v 89. minutě. Na druhou stranu jsme měli během podzimu několikrát štěstíčko, které se bohužel v tomto utkání naklonilo na stranu soupeře. Nemá cenu brečet nad rozlitým mlékem, ale je potřeba aby se mužstvo semklo,začalo táhnout za jeden provaz a snažilo se urvat maximum z 36 možných bodů které jsou k dispozici do konce sezóny. Závěrem musím hráčům za druhý poločas poděkovat a doufám, že si z tohoto zápasu vezmeme velké ponaučení do další společné práce."

článek o utkání z nymbuského deníku naleznete zde